Čím se mýt ?

Přemýšlet o vhodném jídle tak, abychom prospěli našemu tělu, je běžné. A víte, že se lze i v mycích prostředcích vyhnout rizikovým složkám, které přes naši kůži působí na celý náš organismus? Dnes vám přinášíme článek Víta Syrového, autora knihy Tajemství kosmetiky.

 Obrázek článku

Čím se mýt

Stále více lidí si začíná uvědomovat rizika běžně nabízených mycích a čisticích prostředků. Proto se zamýšlejí nad tím, které z nich mají užívat. K výběru vhodného prostředku může v prvé řadě napomoci kontrola jeho složení. Solidnější výrobci ho uvádějí na obalu a leckdy i na svých internetových stránkách. K lepší orientaci ve složení těchto produktů mohou napomoci třeba tabulky knihy Tajemství kosmetiky.

Začnete-li pročítat složení běžných mycích a čisticích prostředků, můžete být až překvapeni, kolik různých názvů v nich můžete nalézt. Proč jich tam tolik bývá? Těžko říci. Možná se v dnešní „době chemické“ mnozí výrobci předhánějí, kdo z nich přidá do svých produktů více chemikálií. Ať to však dělají z libovolného důvodu, poškozují tím nejen lidské zdraví, ale zatěžují i okolní přírodu.

Mnohé z kosmetických přísad mohou nejen podráždit pokožku, ale procházet i skrze ni, což pak může vést k následným vzájemným interakcím s buňkami, tkáněmi či jejich součástmi. Proto může užívání nevhodné kosmetiky obzvláště u citlivějších jedinců způsobit různé zdravotní problémy, což bylo v mnoha případech i oficiálně prokázáno. Z těchto důvodů by měl každý, komu není lhostejné jeho zdraví ani dopady užívaných prostředků na životní prostředí, zkontrolovat jejich složení a nevhodné produkty zásadně nekupovat. Naštěstí lze dnes nalézt i čistší výrobky!

Podívejme se nyní na to, co můžeme nalézt ve složení běžných mycích a čisticích prostředků. U všech mycích preparátů hrají značnou roli tenzidy, což jsou povrchově aktivní látky, jež mají umožnit spojení vodní a tukové fáze. Tenzidy tedy převádí špatně rozpustnou špínu do vody, přičemž dochází k mytí. Značný rozdíl ovšem bývá v jejich původu, chemickém složení a působení. K nejrizikovějším z nich se řadí uměle syntetizované tenzidy. Ty sice hodně pění, ale značně odmašťují povrch kůže a mohou vyvolat i rozličné zdravotní problémy. Jako silně dráždivé se uvádějí hlavně některé syntetické anion či kation aktivní tenzidy, např. lauret sulfát sodný, lauryl sulfát amonný a další.

Nejnebezpečnější přísady, jež můžete nalézt hlavně v tekutých mycích prostředcích, jsou chemické konzervanty. Dále mohou mycí prostředky obsahovat i nevhodná barviva a umělé aromatické látky, které často způsobují alergie. Mnozí výrobci kosmetiky též s oblibou užívají PEG či PPG sloučeniny, jež se dobře spojují s vodou i tuky. Tyto sloučeniny proto nacházejí široké uplatnění v různých prostředcích péče o tělo, mimo jiné i v šamponech, mýdlech atd. Nejvíce varující je, že se při výrobě PEG a PPG sloučenin užívá nebezpečný karcinogen a mutagen etylenoxid, jehož zbytková množství mohou znečišťovat konečné produkty. Kromě toho se v nich ve stopových množstvích může vyskytovat i při výrobě vznikající velmi škodlivý dioxan, u něhož se u pokusných zvířat též prokázaly karcinogenní účinky.

V odborných publikacích můžete též nalézt varování před komplexotvornými činidly, mezi něž patří zejména EDTA. Chemici tuto sloučeninu nazývají kyselina etylendiamintetraoctová a užívají ji k různým účelům v analytické laboratoři. Proč by se ovšem takováto chemikálie měla přidávat k běžně užívaným mýdlům či dalším prostředkům denní péče? Kromě toho, že jde o toxikologicky významnou sloučeninu, je rovněž těžko odbouratelná. Mimoto mohou výrobci EDTA jednoduše vynechat.

Při výběru mycích preparátů je tedy prvořadé sledovat jejich celkové složení a kvalitu. Rovněž bychom měli brát v úvahu to, na které partie je budeme užívat. Na ruce zřejmě zvolíme jiný prostředek než na intimní partie, jež jsou nejen náchylnější k působení mikroorganismů, ale i mnohem citlivější, než ostatní části těla. Odlišné prostředky by též měli používat lidé, kteří mají přecitlivělou pleť, akné, ekzémy, lupenku či další kožní problémy.

Nechcete-li se prokousávat dlouhými soupisy ingrediencí, jež většinou naleznete ve složení běžné kosmetiky, můžete se orientovat na solidní výrobce a prodejce certifikované přírodní kosmetiky. Značky certifikace bývají uvedeny na obalu. Obdobně jako u potravin máme největší záruku u bioproduktů, na jejichž obalu by též mělo být uvedeno oficiální logo, označené bio, organic nebo obdobnými výrazy. Na biokosmetiku jsou kladeny přísnější požadavky nejen z hlediska zdravotního, ale i ekologického dopadu.

Pod pojmy certifikovaná přírodní kosmetika, organická či biokosmetika se však ukrývá více podskupin. V EU i jinde můžete nalézt různé certifikační systémy, jež se odlišují ve svých kvalitativních i dalších parametrech. Správně by čistě přírodní kosmetika měla obsahovat pouze přírodní ingredience, tedy takové látky, které pocházejí z přírodních zdrojů a jsou vhodné k vnějšímu užití. Avšak někteří výrobci pseudo-přírodní kosmetiky žel užívají i takové přísady, jež v přírodě rozhodně nenalezneme. Proto doporučujeme i u certifikované přírodní kosmetiky zkontrolovat celkové složení.

Přirozené tradiční mycí prostředky

K očistě těla lidé kdysi kromě vody užívali také oleje, másla, jíly, bylinky apod. Leč k základním prostředkům osobní hygieny patří již po dlouhou dobu především mýdlo. Produkt podobný současnému mýdlu se dle historických záznamů užíval ve vyspělých kulturách již nejméně tři tisíce let před naším letopočtem. V oblasti Středozemního moře se mýdlo vyrábělo ponejvíce z olivového oleje a popela, získaného z různých přirozených surovin. Když byla objevena výroba sody (tzn. uhličitanu sodného Na2CO3), nahradila dosud užívaný alkalický popel.

Později se kvůli zmýdelnění začal přidávat k zahřátým olejům louh (tj. hydroxid sodný či draselný). Při tomto procesu vznikají alkalické soli mastných kyselin, jinak řečeno mýdla. Při výrobě se přidává přesně odměřené množství louhu, jenž má téměř všechen zreagovat s oleji či tuky, a tudíž by v řádném mýdlu měla zůstávat jen jeho stopová množství. Kvalitní a správně vyráběná mýdla by proto neměla vykazovat výrazněji alkalickou reakci.

Vezmeme-li v úvahu výše uváděné i další důvody, tak k mytí je nejvhodnější přírodní mýdlo, které samozřejmě nemá být parfémované, obarvené ani jinak chemicky znehodnocené. Naštěstí lze nalézt výrobce a prodejce, kteří nabízejí skutečně kvalitní mýdla. Tradiční mýdlo by tedy mělo patřit základním prostředkům osobní hygieny. Mimoto můžeme mýdlo užívat i k praní prádla. Pro rozličné způsoby užití je ale třeba vybrat k danému účelu vhodné mýdlo.

Jak ovšem vybrat nejvhodnější mýdlo? Obdobně, jako u ostatních kosmetických prostředků, má na celkovou kvalitu nejpodstatnější vliv hlavně jejich převažující složka, tzn. základ. U mýdel je jím tukový základ. Proto je u nich tato složka natolik důležitá. Jako základní surovina pro výrobu běžných mýdel se užívá buď hovězí lůj či vepřové sádlo, anebo rostlinné oleje. U nejkvalitnějších mýdel tvoří tukový základ vysoce jakostní rostlinné oleje, jež jsou přínosné v mnoha ohledech, o čemž se lze dovědět třeba v knize Tajemství kosmetiky.

Jako příklad vhodné kombinace a využití příznivých účinků olejů si uveďme aleppská mýdla z olivového a vavřínového oleje, které se vyrábějí tradičním způsobem již tisíce let. Pravá aleppská mýdla se nejprve tři dny vaří. Po ztuhnutí, rozkrájení a označení pak schnou devět měsíců na vzduchu. Při tomto přirozeném schnutí dojde na povrchu mýdla ke změně barvy ze zelené na hnědou. Avšak uvnitř zůstává mýdlo stále zelené, přičemž odstín bývá různý dle obsahu vavřínového oleje.

Jejich tukový základ tvoří dva jakostní rostlinné oleje: Jednak je to olivový olej, o němž je známo, že mimo jiné hydratuje a regeneruje pleť. Dále obsahují i vavřínový olej, který působí antibakteriálně a má antiseptické účinky, což zlepšuje celkové očistné schopnosti. Mimoto má též hojivé účinky a proto zklidňuje. Vzájemný poměr těchto dvou olejů podmiňuje i rozličné možnosti užití a celkové působení daného mýdla. Hlavně u mýdel s vyšším obsahem vavřínového oleje (např. 40%) lze po namydlení vnímat jemně mastný pocit. A právě tuto vlastnost velmi ocení lidé s ekzémy, lupenkou či přecitlivělou pokožkou.

Kromě mýdel tuhých se nabízí i jejich tekuté varianty, jež se mohou užívat buď k výše uváděnému praní prádla, nebo jako sprchový gel, šampón atd. U posledně uváděných produktů můžete v jejich složení nalézt i další pro kůži a zdraví prospěšné složky, jako jsou hodnotné rostlinné oleje, glycerin, extrakty z různých bylin apod. Proto se rozhodně vyplatí vyzkoušet takovéto přirozené - a zároveň i dostatečně účinné - mycí a čisticí prostředky.

Vít Syrový

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.